Co bych poradila svému mladšímu veganskému já?

 

Tento článek není o tom, jak s veganskou stravou začít a na co si dát pozor. Toto je soubor myšlenek, které po pár letech na veganské stravě bych poradila sama sobě. Určitě je to u každého jedince individuální a každý se s tímto vypořádává jinak. Doufám, že mé zkušenosti alespoň někoho inspirují a pomůžou na jejich veganské cestě.

 

Zkoušej a hledej nové recepty

Rostlinná strava není o tom, že vynecháte maso/vejce/mléko a budete jíst pouze přílohy. Je o objevování nových chutí a zážitků z jídla. Prohledejte blogy s recepty, youtube videa i kuchařky. Zkoušejte, obměňujte suroviny a ochutnávejte. Klidně si udělejte svůj oblíbený recept z dob neveganských, jen v rostlinné podobě. Taky jsem si myslela, že po přechodu na rostlinnou stravu se budu muset některých svých oblíbených jídel vzdát. To byl velký omyl! Nyní si je dám s klidným svědomím a vím, že jsem přitom nemusela nikomu ublížit. Ten pocit je k nezaplacení. Osobně jsem člověk, který se neumí dost dobře předepsaných receptů držet. Přesto se jimi inspiruji a zkouším nová jídla. Neustále mě překvapuje, že po letech stále objevuji nové chutě, to se mi nikdy předtím nestávalo.

 

Najdi si kamarády

Někdy se může stát, že si člověk bude připadat sám proti celému světu. Že jen on vidí ty hrůzy, co se dějí, že si je ostatní nepřipouští a zavírají před nimi oči. Nenechte se strhnout těmito depresivními myšlenkami a najděte si kamarády se stejným zájmem a pohledem na svět. Nejlepší samozřejmě je, když máte někoho takového ve svém okolí, s kým se můžete scházet a vyměňovat si zkušenosti. Pokud ovšem nikoho takového neznáte, nezoufejte. Přidejte se do skupin na sociálních sítích, vyhledejte různé akce, pikniky a nebojte se jich zúčastnit. I když pocházím z malé vesničky, tak se dvakrát do roka sbalím a jedu na veggie festival. Třeba do Prahy na Náplavku nebo do Olomouce. Ta atmosféra tam je nepopsatelná. Miluji ten pocit, když se cítíte mezi svými. Všichni vám rozumí a nemusíte přemýšlet, co si dáte, protože si prostě a jednoduše můžete dát všechno. Načerpáte tam novou energii a seznámíte se se spoustou usměvavých lidí. Opravdu to stojí za to.

 

Vzdělávej nejdřív sebe sama

Nastudujte si alespoň základní informace o tom, co doopravdy děláte. Někteří lidé vás budou odrazovat a zpochybňovat, tak ať jim můžete odpovídat věcnými argumenty. Zhlédněte dokumenty, videa, přečtěte si pár odborných článků. Některé (bohužel) nezajímá, že zvířata trpí, ale netuší třeba, že mastný a mléčný průmysl je jeden z největších znečišťovatelů naší planety. Není třeba se hádat. Někteří si to jen nechtějí připustit. Nikoho nenuťte do veganství, stačí, když jim dáte pádné argumenty nad tím přemýšlet. Rozhodnutí už je stejně jen na nich.

 

Přemýšlej nad tím, co kupuješ

I když se tohle týká víc ekologie než veganství. Zkuste přemýšlet nad tím, co kupujete a pokuste se omezovat odpad. Zejména tím myslím ten plastový, ve kterém je zabalená zelenina i ovoce, což tvoří základ rostlinné stravy. Poohlédněte se ve svém okolí po různých trzích, velkoobchodech se zeleninou - ty mají většinou zeleninu v bednách a ne v plastových obalech a sáčcích, po různých bezobalových obchůdcích nebo co můžete, si vypěstujte sami. Protože každý krok se počítá.

Více se zajímejte, odkud pochází vaše kosmetika. Ať už se jedná o kosmetiku pečující či dekorativní. Nemělo by nám být lhostejné, co dennodenně za produkty používáme. Zda obsahují nějaké živočišné ingredience a nebyla testována na zvířatech. Naštěstí se firmy snaží být „animal friendly“ a od těchto postupů upouštět. Můžeme být rádi, že v dnešní době na našem trhu máme velký výběr veganské kosmetiky.

 

Nestyď se, děláš dobrou věc

Ve svých začátcích jsem se za svoji stravu „styděla“ a nechtěla jsem, aby to někdo věděl. Když už se mě někdo dotázal, přiznala jsem, že jím jen rostlinnou stravu a rychle začala s jiným tématem. Slovo veganka jsem se dlouho bála použít. Bála jsem se reakce okolí. To se změnilo, až ve chvíli kdy jsem po dlouhé době potkala kamaráda – vegetariána. Seznámila jsem se s ním jako vegetariánka a věděl, že to chci dotáhnout na veganku. Řekl mi něco, na co nikdy nezapomenu: „Gratuluji ti, děláš dobrou věc.“ Zůstala jsem jen v údivu stát. Vždyť já jsem se měsíce styděla za něco, za co vůbec nemusím. Od té doby už se nebojím. Nehlásím to všude, nemám to napsané na čele, ale když se mě někdo zeptá, nemám strach odpovědět celou pravdu. „Ano, jsem veganka kvůli zvířatům. Lituji jen toho, že jsem na to nepřišla dřív.“ :) 

 

 

autor: pet.ceskova